Žádné ze sídel obce nikdy nemělo významnější funkci v osídlení – nebylo sídlem feudální vrchnosti, fary apod., byly založeny vrchností jako běžné poddanské zemědělské obce. Malý Újezd patřil panstvím i farou do Mělníka, Jelenice a Vavřineč do Liblic. Historicky k obcím patřívaly dnes zaniklé vesničky Školka a Mikov (ves poblíž poplužního dvora ve Vavřinči, náležela se sousední vsí Zábořím proboštství Roudnickému).
První zmínka o Malém Újezdě pochází z roku 1517 náležel kapitule Mělnické, později záduší sv. Petra a Pavla na Mělníce, při obci ležela víska Školka se dvorem Mikovem.
O Jelenicích pochází první písemná zmínka z roku 1361. V Jelenicích byl velký poplužní dvůr náležející k statku liblickému, a tedy i panství liblickému, z části náležely Jelenice k majetku královského věnného města Mělník. Ve středověku bylo na říčce Pšovce vybudováno několik mlýnů, mimo jiné ve Vrutici a v Jelenicích.
Vavřineč je zaznamenán poprvé v roce 1545, kdy byl ve vsi poplužní dvůr, ves patřila původně k Liblicím, koncem 19. století byla sloučena s obcí Jelenice.
Koncem 19. století a za první republiky fungovalo v obcích několik dobře prosperujících pohostinství, obchodů a řemeslných živností.
Do roku 1887 chodily děti z Jelenic a Vavřinče do školy do Liblic, z Malého Újezda do Mělníka, od roku 1888 všechny do Velkého Borku. V roce 1914 byla v Malém Újezdě postavena nová trojtřídní obecná škola. Ve zrekonstruované budově dnes sídlí Základní a mateřská škola Malý Újezd.